Posvátná slabika ॐ

Co je to Om:
Aum, Om, Prānava, Akṣara, Udgīta či Omkara jsou názvy této posvátné mantry. Aum je počáteční vibrací tohoto stvoření. Skrze její opakování můžeme realizovat pravou podstatu věcí. Obdobu Aum nalezneme v Egyptě - Amun, Křesťanství - Ámen, Islámu - Amin. Jak Janovo evangelium v prvním verši též prozrazuje: "Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh." Slabika Om je často přidávána k ostatním mantrám pro zvýšení jejich síly a potence.
Základní význam je tento: A značí Boha, U Jeho energie a M živé bytosti, dalších významů může být mnoho, neboť funkční číslo 3 se projevuje v různých podobách v celém Stvoření, om je nejposvátnější slabika, odráží se ve všech věcech a upřímná meditace o Něm vede k osvobození.

O mantře Om toho může být mnoho napsáno nicméně pro vytvoření vlastního pohledu na mantru Aum si můžete přečíst co o této mantře povídají některé staré Indické texty:

Aum v jóga sútrách:
Patañjali zmiňuje prānavu (verš 1.27), jako slabiku označující Īśvaru (Boha). Kde skrze její opakování a meditací o jejím významu dojde ke zvnitřnění a odstranění překážek v podobě nemoci, otupělosti, pochyb, nedbalosti, lenosti, touhy po prožitcích, milného vnímání, neschopnost dosáhnout vyšších stavů a nestálosti (volný překlad veršů 1.28-31).

Aum v Bhagavad gítě:
(BG 7.8.): Jsem chutí vody, ó synu Kuntí, jsem jasem slunce a měsíce, slabikou Om ve všech védských spisech, zvukem v prostoru a schopností v lidech.

(BG 8.13): Ten kdo pronáší jednoslabičné absolutní Om a myslí na Mě (Kršnu) při opouštění těla, dosáhne nejvyššího cíle.

(BG 17.24): Podle příkazů písem, při jakékoliv oběti, milodaru či pokání by měla být pronášena slabika Om.

Aum v Upaniṣadách:
(Dhyāna bindu upaniṣad, verš 9): O Akṣaře (Akṣara=Om, "nepomíjející") by měli rozjímat jako o Absolutní všichni, kteří usilují o osvobození.

(Dhyāna bindu upaniṣad verš 14-15): Prānava (Prānava=Om) je lukem. Ātman je šípem. A Absolutní je cílem. Člověk by měl mířit na cíl pečlivě a pak jako šíp dosáhnout správného místa v terči. Když je to podaří, tak ho již dále neovlivňují zákony karmy.

(Śvetāśvatara upaniṣad 1.13): Oheň, ačkoliv latentně přítomen ve dřevě, není projeven avšak jeho podstata zůstává nedotčena, nicméně se projeví při vytrvalém tření dřívek o sebe. Stejně tak, Ātman je přítomen v těle a může se projevit pomocí Aum.

(Katha upaniṣad 2.16): Tato slabika om je vskutku Absolutní. Tato slabika se neliší od Nejvyššího. Ten který plně realizoval její význam obdrží veškerá svá přání.

(Maitrayaniya upaniṣad 6.5): Jak již bylo řečeno: Aum je zvukovou podobou Nejvyšší duše: ženské mužské a neutrální jsou podobou pohlaví; oheň, vítr a slunce jsou podobou světla; Brahmā, Šiva a Vishṇu jsou podobou božstva; Gārhapatya, Dakshiṇāgni, Āhavanīya obětní ohně jsou podobou úst; Rig, Yajur a Sāma veda jsou podobou porozumění; Země (bhūr), atmosféra (bhuva), a nebe (svar) jsou podobou světa; Minulost přítomnost a budoucnost jsou podobou času; dech, oheň a slunce jsou podobou tepla; jídlo, voda a měsíc jsou podoby otékání; intelekt (buddhi), mysl (manas), a ego (ahaṁkāra) jsou podoby inteligence; Prāṇa, Apāna, Vyāna jsou podoby dechu. Tyto jsou vyzdviženy a uctěny vyřknutím Om. Jak bylo řečeno: Tato slabika Om je vskutku, ó Satyakāmo, vyjádřením obojího nižší (hmotné) i vyšší (duchovní) energie.

(Taittiriya upaniṣad 1.8.1): Om je Absolutní. Om je celý Svět. Om je pronášeno pro projevení souhlasu. Též je dobře známo, že pronášením Om začínají zpěvy. S Om se zpívají Sāmanské písně. Slovy Om śom začínají invokace v šástrách. Om - tak kněz Adhvaryu odpovídá při obětech. Slovem Om začíná brahmán úvodní velebení. Slovem Om se dává svolení při ohnivých obětech. Om říká brahmán, který chce dosáhnout Absolutního a také Ho dosahuje.

(Mandukya upaniṣad):
I. Slovo AUM, je vše tohle, celý vesmír. Následuje jasné vysvětlení: Veškerá minulost, přítomnost i budoucnost je vskutku AUM. A cokoliv dalšího tu je i za trojím pojetím času je také AUM.

II. Vše existuje v Absolutním. Nejvyšší Pán je Absolutní. Tento Nejvyšší Pán se skládá ze čtyř čtvrtin.

III. První část je zvaná Vaiśvānara, jejíž sféra je bdělý stav, který je si vědom externích obektů, který má sedm končetin (Puruṣa, prakṛti a pañca bhūta [oheň, vzduch, prostor, voda a země]) a devatenáct úst (Kamrendriye [mluvení, uchopování, chození, vylučování, rozmnožování se], jñānendriye [zrak, čich, sluch, hmat, chuť], pět prān [prāna, apāna, vyāna, udāna a samāna], manas [mysl], buddhi [intelekt], ahankāra [ego], chitta [obsah mysli]) a který je zakušitelem hrubohmotných objektů.

IV. Druhá čast je Taijasa, jejíž sféra je snový stav, který je si vědom vnitřních objektů, který má sedm končetin a devatenáct úst, který je zakušitelem jemnohmotných objektů.

V. Třetí čast je Prajñā, stav hlubokého spánku, kde již jeden netouží, ani nesní. Stav hlubokého spánku, ve kterém veškeré zkušenosti jsou sjednoceny, který je vskutku hmotou vědomí, který je plný blaženosti a jejího zakoušení, a který je dveřmi vedoucími k poznání o bdění a snění.

VI. On je Pán všeho. On je vševědoucí. On je vnitřní velitel. On je zdrojem všeho, z něj pocházejí veškeré bytosti a v Něm též nakonec spočinou.

VII. Čtvrtá část není tím co je si vědomo vnitřního (subjektivního) či vnějšího (objektivního), ani tím co je si vědomo obou těchto stavů. Není ani hmotou vědomí. Není to jednoduché vědomí ani nevědomí. Je nemožné ho vnímat, nepochopitelné, neodvoditelné, nemyslitelné, nepopsatelné. Esence vědomí prjevující se jako Já ve třech stavech. Je to pominutí všech jevů. Je to mír, blaženost a nedvojnost. Toto je čtvrtá část. Toto je povaha Nejvyššího Pána, kterou je třeba realizovat.

VIII. Ten samý Nejvyšší Pán popsaný výše, jako složený ze čtyř částí bude nyní popsán z pohledu slabiky AUM. AUM je též rozděleno do částí a viděno z pohledu písmen. Čtvrtiny Nejvyššího Pána jsou stejné jako písmena AUM a písmena jsou stejná jako čtvrtiny. Písmeny jsou A, U a M.

IX. První čtvrtina jménem Vaiśvānara, jejíž sférou je bdění, je A, první písmeno AUM, referující k všepronikavosti či prvenství. Ten, který toto zná obdrží veškerá svá přání a stane se prvním mezi velkými.

X. Druhá čtvrtina jménem Taijasa, jejíž sférou je snění, je U, druhé písmeno AUM, referující k nadřazenosti či umístění ve středu. Ten, který toto zná obdrží znalost, obdrží stejného jednání od všech a v jeho rodině nebude nikdo lhostejný k poznání Aboslutního.

XI. Třetí čtvrtina jménem Prajñā, jejíž sférou je hluboký spánek, je M , třetí písmeno AUM, referující k měření či spojování. Ten, který toto zná je schopen změřit vše a porozumět všemu uvnitř sebe.

XII. Čtvrtá čtvrtina je bez méně významných částí a nadřazeného celku. Je bez vnějších jevů. Je to vše dobré a v souladu. Tento AUM je vskutku podstatou Nejvyššího Pána. Ten, jenž toto ví bude jednat v souladu s Pánem.