Moje duchovní práce spočívá v proměňování vašeho nejvnitřnějšího bytí. Mým
cílem je, abyste se už v tomto životě osvobodili ode všeho hněvu, úzkosti, chtivosti
a ostatních negativních kvalit. Duchovní přeměna vede k naplnění láskou,
k harmonickému spojení s Bohem i se světem kolem vás. Chci, aby byl smysl vašeho
života stoprocentně završen.
Základem naší existence je, že jsme součástí trvalé Pravdy. Jediné, co se může
změnit, je iluze o tom, že jsme od Boha odděleni. V duchovní seberealizaci ve
skutečnosti nezískáváme nic nového. Prostě jen prohlédneme ze svého klamu
a spatříme, kým jsme po celou tu dobu byli.
Je to jako byste se vrátili domů. Můžete si to představit jako situaci, kdy jste
z nějakého důvodu zapomněli, že jste ve svém domě. Všechno se vám popletlo a musí
přijít někdo, kdo by vás znovu uvedl do reality. S překvapením se rozhlédnete
a najednou uvidíte, že jste přece po celou tu dobu naříkali ve svém vlastním domě.
V jediném okamžiku vám všechno dojde.
Je velmi obtížné popsat duchovní prozření. Pro inspiraci hledajícím vzniklo mnoho
podobenství. V jednom příkladu se třeba popisuje matka, která spí se svým dítětem
v náručí, ale zdá se jí zrovna sen, v němž o dítě přichází. Celá její mysl je tím
rozrušená, pláče, vykřikuje ze sna, aniž by si byla v tu chvíli schopná uvědomit, že má
své dítě stále v náručí. Teprve když ji někdo probudí, s obrovskou úlevou zjišťuje,
jak byl její horor jenom snem. Vždyť své dítě držela v náručí, když se ukládala
ke spánku, stejně tak bylo v jejím náručí, když se jí zdálo, že je od dítěte odloučená,
a konečně po probuzení je dítě stále stejně v její náruči.
Jiný příklad, který se v této souvislosti uvádí, popisuje ženu, která se celý den
věnovala domácí práci ve svém domě. Večer ji najednou napadlo, kam vlastně dala
svůj drahocenný náhrdelník. Ve svém rozrušení začala celý dům znovu a znovu
prohledávat. Hledala všude, vypravila se po cestě k sousedům, dívala se už po desáté
do koupelny… Po několika hodinách se vyčerpáním svalila na postel a ruka jí
náhodou zavadila o náhrdelník na krku. V některých verzích příběhu přijde náhodou
někdo na návštěvu, kdo si ihned všimne, že má žena hledaný náhrdelník na krku.
Dovedete si jistě představit to překvapení.
Podobně ohromující a přitom tak prosté je pochopení, jak to s Bohem a vaším
skutečným Já je. „Vždyť jsem ten náhrdelník nosila celou dobu na krku!“ Guru nedělá
nic jiného, než že vám ukáže na krk a vám to dojde.
Zaměřte se na jednu jedinou otázku a až na ni přijdete, všechny ostatní otázky tím
budou také zodpovězeny. Co je tou jedinou otázkou? Pátrejte po tom, kdo jste.
Nehledejte odpověď v knihách, ani v myšlenkových úvahách. Cílem je vnitřní
prožitek. Zaměřujte své vědomí k tomu, zda skutečně jste tělem, myšlenkovým
procesem, popřípadě emocemi. Budete muset sami sobě odpovědět, že ne.
Už jsem k tomuto tématu mnohokrát uváděl příklad, jak jste se od dob dětství
změnili. Vaše tělo vypadá úplně jinak, svoji fotografii v pěti letech byste těžko
poznali, pokud vám někdo neřekne, že jste to vy. Vaše smyslové vnímání světa je
jiné, vaše přemýšlení o životě a rozhodování se tolik proměnilo, jako byste byli jiným
člověkem. Jste ale opravdu někdo jiný nyní ve svých třiceti či čtyřiceti letech, než jste
byli v dětství? Změnila se vaše totožnost? Jste to stále vy, přestože máte jiné tělo
i psychiku.
Co je to, co ve vás přetrvává od dětství, že můžete říci, že jste to byli vy i tehdy ve
třech letech? Můžete odpovědět, že to, co existuje stále, je vaše pravé Já. Máte
pravdu, ale vaše odpověď je zatím jen intelektuální. Až v duchovní seberealizaci
můžete zažít, kým skutečně jste. Za tímto jediným účelem se snažíme meditovat,
pracovat na sobě a věnovat se různým duchovním metodám.
Poznáním sebe sama se zároveň odhalují všechna tajemství vesmíru...
Předmět: Duchovní seberealizace a osvícení 
24.04.12 17:33
